Již delší dobu jsem měl pocit, že bych se měl zapojit do rozvoje a podpory farmářů, kteří se rozhodli k návratu k přírodě a snaží se žít v souladu s přírodou. Zaregistroval jsem se jako wwoofer a napsal na Kozí farmu Žofín. Dohodli jsme se a strávil jsem na kozí farmě náročný, ale nádherný prodloužený víkend. V pátek večer jsem začal s panem domácím úklidem kozích bobků. Velice dbají na to, aby byly kozy v čistotě. Potom jsem kartáčoval kozy a podle pořadníku je po jedné pouštěl k paní domácí na dojení. Každá koza má svoje jméno a slyší na ně. Koza má svoje nálady a svoje povahové rysy stejně jako člověk. V sobotu jsem vykydal hnůj v jednom kozím chlívku a odpoledne jsem čistil zářivky...aby bylo jasno. V sobotu ráno a večer jsem už připravoval kozy na dojení sám a uvolnil panu domácímu ruce. V neděli jsem čistil okapy od listí a pečlivě vyklidil kozí porodnici...a mnoho dalších drobných prací. V neděli jsem také připravoval ráno a večer kozy na dojení. Odměnou za mojí práci bylo dobré jídlo, výborná syrovátka a domácí sýry, velmi pěkné ubytování a přátelští domácí. Odjížděl jsem v pondělí velmi brzy ráno se slzami v očích. Viděl jsem a zkusil obyčejný život na kozí farmě. Práce je tady od rána do večera a někdy i v noci. Na farmě neexistuje padla, práce je  náročná, ale přesto lidé tuto práci dělají rádi a s láskou. Odměnou pro ně je pohyb na čerstvém vzduchu, domácí produkty bez éček a velmi blízký vztah ke zvířatům a přírodě. Už se těším, že se tam opět vrátím k těmto báječným lidem a kozám Janičce, Dáše, Růžence, Rebece, Petře, Božce.....a dalších.